KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. III.

12

   [Pokračování ...].
   Také téhož roku dne 18. října Bořivoj, bratr knížete Břetislava, vystrojiv přeslavné hody na hradě Znojmě, pojal za choť Helbirku, sestru markraběte rakouského Leopolda.¹
   V téže době syn Konrádův Litold, vpuštěn byv se svolením Gotfridovým na hrad Rakousy,² působil mnoho škod Bořivojovi tím, že každé noci plenil jeho vsi, maje při tom útočiště v řečeném hradě. Kníže Břetislav, velmi se proto rozhněvav, opět sebral vojsko a vtrhl do Moravy, chtě pomstíti bratra za křivdu na něm páchanou. Dříve však poslal ke Gotfridovi a zapřísahal ho při smlouvách starého přátelství, aby mu Litolda buďto vydal bez prodlení v poutech anebo ho v tu hodinu vyhnal ze svého hradu. Když se o tom dověděl Litold, lstí vylákal hradní posádku ven a sám se zmocnil se svými bojovníky hradu. Tu Gotfrid s těmi posly, kteří byli k němu vypraveni, setkal se s knížetem u hradu Vranova³ a před tváří všech volal, že je Litold zrádce a nepřítel země; i žádal knížete o pomoc, aby mohl nepřátelsky dobýt hradu, jejž přátelsky pod čestným slibem Litoldovi propůjčil.
   Kníže vyhověv jeho žádosti, oblehl s vojskem kolem dokola hrad; po šest neděl se tam bojovalo ve dne v noci s největším úsilím, až hlad, jenž silných pevností dobývá, na hradě nabyl vrchu. Tím byl přemožen Litold a bojem vysílen, v noci tajně se proplíživ stěží sám jediný prchl, nechav tam své bojovníky. Ti se pak ráno sami i s hradem vzdali knížeti. Při tomto dobývání zemřel, zasažen byv šípem, Pavlík, syn Markvartův, vychovatel Vladislavův. Také Dobeš, syn Lstimírův, byl zabit na noční hlídce, když ji po řadě konal. Tyto dva ztrativ a hrad Gotfridovi vrátiv, kníže odtáhl vítězně se svým lidem zase do Čech.

Kosmas: Kronika Čechů (kn. III., kap. 12.).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj ( II.) převzal korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ o předání korouhve Oldřichovi Brněnskému.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 151.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.