HORJANSKÁ
ROTUNDA
– KOSTEL
SV. ANNY
NEJSTARŠÍ KŘESŤANSKÝ KOSTEL
V ZAKARPATSKÉ OBLASTI SE ZACHOVALÝMI RANNĚ STŘEDOVĚKÝMI
MALBAMI |
Křesťanský kostel s
částí původní rotundy se nachází na okraji pradávného města
Užhorod, na posledním kopci
ukrajinských Karpat, kde začíná Dunajská nížina. Jeho původ
je zahalen tajemstvím, oslavovaný v legendě a dodnes vyvolává řadu otázek.
Část výzkumníků klade jeho založení na konec X. nebo začátek
XI. století, ovšem jednoznačně doloženo to není.
Tajemství tohoto
kostela bylo objeveno relativně nedávno a téměř náhodou, když
v roce 1879 v malé vesnici Horjany začaly opravy do té doby nijak
nezajímavého kostela sv. Anny. Některý z restaurátorů si všiml,
že pod starou omítkou je vidět
barva fresky. V té době bylo Zakarpatí součástí Rakouska-Uherska, takže když
se objev stal známým, byl pozván specialista z Budapešti. Vědci byli šokováni
nálezem nástěnných maleb, o nichž se předběžně domnívali,
že pocházejí z XIV.-XV. století. Byla zahájena podrobná studie památek,
kostel navštívilo několik vědeckých expedic. Proto se kostel z předměstí Užhorodu se stal známým po celé Evropě.
|
Obr. 1. Pohled na kostel sv.
Anny v Horjanech
|
Horjanská rotunda má tvar šestiúhelníka,
s tloušťkou stěn 2 - 2,5 m, čímž je jedinečná. Při rekonstrukci kostela v roce
1911 tehdejší vědci byli schopni vidět materiál, ze kterého byly stěny rotundy
postaveny. Podobnost stavebního materiálu s materiálem blízkých
románských hradeb je vedla k závěru, že původ rotundy je třeba
hledat až v X. či XI. století.
V roce 1921 byl publikován článek badatele M.
Novakivského, který potvrdil byzantský vliv na architektonický styl
rotundy. Historik J. Kral posunul pravděpodobnost založení
rotundy sv. Anny do doby IX století, tedy do doby, kdy byla tato
oblast východní hranicí Velikomoravské říše. Známý autor V.
Pačovskij kategoricky prohlásil, že rotunda byla postavena ve stylu
staveb z Haliče, je známo, že základy takových rotund byly nalezeny v rotundě
v městech Halič, Volodimir-Volinskij a Cholm. Odborník na evropskou
kulturu B. Zalozeckij se snažil rotundu srovnávat s kostely na Balkáně, kde existuje mnoho románských
rotund z XI.-XII. století. Badatel v oblasti církevní architektury B.
Sičinskij po shrnutí svého výzkumu dospěl k závěru, že rotunda
vykazuje prvky typické pro X. století. a byla postavena
slovanskými staviteli pod vlivem školy byzantské architektury.
Byl to právě Sičinskij, kdo znovu patřičně upozornil na stavební materiál a zdivo
rotundy.
Další badatelé hledali původ
rotundy v pozdějším, maďarském období. Na konci 60. let tým maďarských
odborníků (V.Gerves-Molnar) zkoumal rotundy v oblasti Pannonie. Ve
své studii zjistili příbuznost Horjanské rotundy se dvěma
maďarskými rotundami ve vesnicích Kiszombor a Karcsa. Stejný geometrický tvar, stavební materiál, to vše vedlo k nápadu spojit tyto tři kostely
s termínem výstavby v XI. století.
Obr.
2. Rotunda v Kiszomboru, která opatřena pozdějším zaklenutím
a vnitřní výmalbou.
Obr. 3. Šestiboká
rotunda v Karcse, ke které byl johanity přistaven chrám z červeného
kamene.
|
Fresky, které na
nacházejí v horjanské rotundě, jsou datovány do XIII. století
a jsou spojovány s okruhem umělců ovlivněných italskou malířskou
školou Giotto. Na zdech kostela můžeme
vidět výjevy z Nového zákona: "Zvěstování", "Narození
Páně", "Dary Tří králů", "Útěk do Egypta"
"Ukřižování", "Zmrtvýchvstání". V centru těchto scén
je vždy žena - šťastná matka, nebo naopak matka strádající.
Stav fresek je v
současné době bohužel velmi špatný a vlivem velké návštěvnosti
se stále zhoršuje.
Obr. 4. Pohled do apsidy
horjanské rotundy
|
Obr. 5. Pohled do kupole
horjanské rotundy
|
Zdroj: http://zakarpattya.net.ua/News/83881-Horianska-rotonda-ie-odniieiu-z-naitaiemnychishykh-sviatyn-Sribnoi-Zemli-.htm
Poznámky: |
|
Juraj Mošák (2013).
|
aktuality
• zajímavosti
• kontakt
• naše cíle
• ohlasy
• sponzoři
• archiv
mýty a pověsti
• legendy
• kroniky
• dokumenty
• jiné texty
lokality
• archeologie
• hroby
• antropologie
• historie
• otázky
jazyk
• písmo
• písemnictví
• víra
• symbolika
• artefakty
• vlivy
mapky
• plánky
• tabulky
• rodokmeny
• osobnosti
úvahy
• komentáře
• odkazy
• časová osa
• rejstřík
• obsah
|