MM - kroniky - Kosmas - úvod ke III. knize

MORAVIA MAGNA

KOSMOVA „KRONIKA ČECHŮ“, KN. III.

POČÍNÁ SE OMLUVA TÉHOŽ DĚKANA,
SVRCHU JMENOVANÉHO, K TŘETÍ KNIZE TÉHOŽ DÍLA

   [Pokračování ...].
        S přispěním milosti Boží jsem, milý čtenáři, splnil
        z toho, co tobě jsem slíbil, jak soudit mohu, již všecko:
Již jsem, zaznamenav málo z mnohého o dávných událostech nebo minulých časech, došel v svém líčení dějin až k časům knížete Břetislava Mladšího.¹ Proč jsem však uznal za dobré upustit již od dalšího díla, má svou příčinu. Neboť užitečnější jest, abychom docela pomlčeli o nynějších lidech nebo časích, nežli abychom mluvíce pravdu –– a pravda vždy plodí nenávist –– neměli z toho nějakou škodu.² Kdybychom se však uchýlili od pravdy a psali jinak, než jak se věci mají, upadli bychom nicméně ve výtku pochlebenství a lži, poněvadž jde o poměry skoro obecně známé.Vždyť lidé naší doby, jsouce svlečeni se ctností, touží býti oblečeni samými chválami, a to jest největší jejich pošetilostí, chtít se těšiti z projevů uznání, a nečinit to, co zasluhuje uznání.³
   Tak tomu však nebývalo u starých. Ti, ač byli chvály velmi hodni, přece se vyhýbali chválám, po kterých nynější lidé tak touží, a zač se oni styděli, tím se tito honosí. Jestliže bychom skutky takových lidí svědomitě vylíčili, poněvadž leckteré nejsou podle vůle Boží, jistě se nevyhneme urážce některých, dosud na živu jsoucích osob, lidí novopečených a přitakávačů, kteří v ústech nemají k řeči knížete nic tak nasnadě jako: „Tak, pane“, druhý: „Tak jest, pane“, třetí: „Tak učiň, Pane!“ Dříve arci nebývalo tomu tak. Neboť kníže míval v úctě nejvíce toho, kdo pro spravedlnost nastavil štít proti nespravedlnosti a kdo zlé rádce a takové, kteří se uchylovali z cesty práva, zakřikl jediným slovem pravdy.⁴ Takových dnes není, nebo jest jich jen málo, a jsou-li, když mlčí, jako by jich ani nebylo. Neboť stejně se uznává za vadu zamlčeti pravdu, jako přisvědčiti nepravdě.⁵ Proto se nám zdá mnohem bezpečnějším vypravovati sen, o kterém nikdo nevydá svědectví, než psáti o dějích žijících lidí. A z té příčiny zanecháváme potomkům, aby šíře vylíčili jejich skutky; aby nás však někdo nevinil, že jsme jich pominuli, aniž jsme se jich dotkli, budeme přece hleděti, abychom něco málo z nich povšechně zaznamenali.

Kosmas: Kronika Čechů (kn. III., úvod).

Obr. 1. Lech a Čech na obrázku dodatečně přidaném do Budyšínského rukopisu Kosmovy kroniky
ve 14. století. Kolorovaný přetisk z Illustrierte Chronik von Böhmen (Ilustrované
kroniky Čech), vydané v Praze roku 1853, kde je imaginární „hrad“ označen jako
„praobraz pražského hradu sv. Václava“ („Das Urbild der prager St. Venzelsburg“).

[Pokračování ...].

Poznámky:

1 –	N
2 –	V
3 –	K
4 –	P
5 –	K

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah